Po delší odmlce se znovu vracíme k naší pravidelné rubrice, ve které si připomínáme oslavence z řad spisovatelů, básníků, dramatiků a dalších literátů. Pojďte si s námi připomenout jejich nejslavnější díla.
Tokijská čtvrť Šibuja je místo, kde se setkávají lidé a přízraky, stejně jako pradávná minulost a žhavá současnost. Není potom divu, že si tu rukama potřásá mladá česká studentka japanologie, její o sedm let mladší položivá verze, která tu tak nějak uvízla při její první návštěvě, a okolo obou vtělení hlavní hrdinky krouží duch zapomenutého, dávno mrtvého japonského spisovatele... Že to zní nečitelně? Kdepak, Probudím se na Šibuji je možná nejjistější český literární debut posledních let.
„Má vysněná sibiřská postavo, můj drahý sne i noční můro, můj bláznivý, zbloudilý, umrzlý, padlý muži (…), moje naděje navzdory veškerému rozumu, můj milovaný, nemůžu, nechci tě pustit. Zůstaň můj, jako já zůstávám…“
Důchodkyně Květa se po smrti nemocného manžela nemá o koho starat a připadá si neužitečná. Stará Vietnamka Anh vypomáhá dceři ve večerce a potýká se s jazykovou, kulturní a generační bariérou. Američanka japonského původu Akiko umírá na rakovinu a její racionálně založený manžel zjišťuje, že u téhle krize exaktní přístup nepomůže. Životy všech tří spojuje jediné ohnisko - Praha.
Malá vesnice, malí lidé a jejich malé hříchy. Dekonstrukce idealizovaného venkovského života je pro spisovatele oblíbeným tématem, především proto, že jednostranná kritika je na řemeslné zvládnutí poměrně snadná. Vžít se do zdánlivě všedních životů obyvatel vsi a podat je bez příkras, ale i bez přezíravého pohrdání, to už je těžší – a Petra Dvořáková to v Dědině zvládá bravurně.
Srdečně vás zveme na autorské čtení publicisty Aleše Palána, spojené s projekcí fotografií Jana Šibíka. Jejich společné dílo Raději zešílet v divočině se i rok po vydání drží v žebříčku bestsellerů, přestože jsou jeho "protagonisty" lidé v dobrovolném vyhnanství v srdci hor.
Na konci února by oslavil své narozeniny mimo jiné i autor slavného Vinnetoua! V naší pravidelné rubrice přinášíme jeho pohnutý osud.
Čas od času se vám dostane do rukou kniha, která ve vás vzbuzuje otázky. To je, samozřejmě, v pořádku. Pokud se ovšem nejedná o otázky jedno- až dvouslabičné. Jako třeba - kdo, jak, a hlavně, proboha, proč? Anotace slibuje psycho ve stylu Lynchových filmů nebo komiksů Maxe Anderssona, troufám si však tvrdit, že veselý surrealistický anarchismus Jeronýma Moucherota občas zachází ještě o kus dál.
Tentokrát blahopřejeme hned několika ikonám světové i české literatury - a k neuvěřitelným 100 letům gratulujeme slavnému českému cestovateli (a autorovi mnoha cestopisů). Tušíte už, o koho jde?
Po událostech, které se odehrály v aréně na konci prvního dílu Čar života, jsou Cyra a Akos na útěku. Spolu se svými přáteli Isae a Cisi se v povstaleckém letounu snaží uprchnout pronásledovatelům. Jenže rozdílné názory posádky se vyostřují, a tak dochází k rozdělení na dva tábory. Cyra s Akosem směřují na co nejvzdálenější místo, kde by mohli být aspoň na chvíli v bezpečí, zatímco druhá půlka posádky má úplně jiný – a velmi nebezpečný – cíl.
Tisíce knih
