Akce

A co dělá váš manžel?

Redakce (04.10.2012)
A co dělá váš manžel? A co dělá váš manžel?

Představte si, že se váš životní partner začne angažovat ve vysoké politice. Co všechno to v praktickém životě znamená? Ztráta soukromí, některých přátel. Závist a nepřejícnost. A třeba hodně peněz a možná chvilka na výsluní. My jen hádáme, někdo to zažil na vlastní kůži. A Petr Zídek to sepsal...

Zdálo by se, že název jeho nové knihy prozrazuje snad všechno podstatné: Po boku – Třiatřicet manželek našich premiérů (1918 - 2012). A přece ne tak úplně. Především je to krásně vyvedená publikace s obsahem mnohem zajímavějším, než by se dalo čekat – možná právě díky tomu, že to Petr Zídek nepojal jako historickou studii, nýbrž se prostě na stránkách své knihy dělí se čtenáři o normální příběhy normálních lidí. Politické souvislosti a dobové pozadí tam samozřejmě nechybí, naopak. A působí právě o to silněji, že jsou zapletené do jednotlivých osudů.

Všechny tyto ženy se ke kariéře svého muže stavěly trochu jinak. Některé už jsou dávno po smrti, některé sice naživu, ale podat své svědectví odmítly, stejně jako bývaly odmítavé vůči zájmu veřejnosti během manželovy politické kariéry. Petr Zídek na křtu své knihy poznamenal, že psát o mrtvých je paradoxně jaksi snazší...

Křest se konal teď v úterý 2. října v Paláci knih a zúčastnila se ho i paní Dana Fischerová, jako kmotra, a paní Pavla Topolánková. Autor každou kapitolu nadepsal stručnou přezdívkou, podle toho, jak dotyčnou dámu viděl a chápal on sám. Takže u stolu s ním v toto odpoledne seděla Těžce zkoušená žena a Ostravská Hilary. V publiku se ještě schovávala Stydlivá spisovatelka, paní Drahomíra Pithartová. Nicméně když byla odhalena, řekla pár slov. Konkrétně, že s přezdívkou úplně souhlasí.

Pan ZídekOtázky z publika byly nebývale zajímavé. Musel autor u jednotlivých životopisů a příběhů krotit své antipatie? Prý ani ne. A k faktu, že paní Šárka Grossová dostala ve své kapitole přezdívku Zlatokopka, řekl pouze: „Já si myslím, že ji to vystihuje.“ A tak pravda zjevně dostává přednost před diplomacií. Výsledek nemůže nebýt zajímavý.

Další zvědavá otázka mířila k osudům těch žen, které toho podle autora nejvíc zkusily. Padlo jméno paní Beranové, jež se musela vyrovnávat s perzekucí, pobytem v žaláři, ztrátou mnoha blízkých, a i její smrt byla nakonec tragická... Pak pan Zídek zmínil paní Naděždu Kramářovou, jež měla na svého manžela obrovský vliv a jejichž láska toho zpočátku hodně musela překonávat.

Je těžké nevyprávět tady rovnou všechno, o čem byla řeč. Jsou to prostě krásné, podivné i strašné příběhy, jakých běžně na jednom místě tolik nenajdete. Ale proto tady konec konců je ta kniha. Už letmý pohled vás ujistí, že si na ní všichni dali záležet – příběhy jsou navíc doplněné fotkami, kde zase jednou můžete vidět významné osobnosti našeho současného i minulého politického života úplně jinak, než jak by vám je představily noviny. Možná by se dalo říct, lidštěji.

Pan Zídek mimo jiné na další zajímavý dotaz také ochotně odpověděl, že po rozhovoru s jednou z dam radikálně změnil názor na jejího manžela – k horšímu. Uvidíte, jak ty portréty budou působit na vás. Nicméně nejspíš budete rádi, ať už člověk vám nejbližší dělá cokoliv, že nedělá do vysoké politiky...

Křest