Čtenářské recenze

Frederick Forsyth: Kvintet

Redakce (26.09.2013)
Frederick Forsyth: Kvintet Frederick Forsyth: Kvintet

Prvotní impuls, když opomenu zajímavou obálku, bylo nasycení, možná spíše přesycení obrovským množstvím thrillerů, příběhů ze života a jiných podobných děl ze všech koutů světa, které zaplňují pulty knihkupců. Proto jsem se z chutí pustil do knihy britského autora Fredericka Forsytha – známého především jako autora světových politických bestsellerů.

Kniha Kvintet v sobě ukrývá pět rozdílných povídek z různých dob i koutů naší planety. Zavede vás nejen do Londýna, kde v trochu kriminálním příběhu s názvem Veterán dochází k pátrání po mužích, kteří vraždili, ale též do válečné Sieny a nahodile vzniklou polní nemocnicí pod jménem Zázrak.

Kdo raději něco ze současného soudku, pro něj jsou tu připraveny dvě povídky – Občan a Jak na věc. První jmenovaná se odehrává na britském letišti Heatrow. Druhá je naopak věnována prostředí uměleckých aukcí, kde zjistíte, že obrazy nejsou jen nádhernými výtvarnými počiny, ale někdy dokážou ošidit i sami sebe.

Největší prostor v knize dostala povídka Šumící vánek. Trochu romanticky laděné vyprávění a zároveň líčení velmi významné bitvy u Little Big Hornu, kdy došlo k masakru vojska generála Custera.

*

Slunce viselo na nebi jako kladivo. Bušilo do shluků střech hradbami obehnaného toskánského města, až se středověké střešní tašky, z nichž jen některé byly růžové, většina se však už dávno upekla do umbrově nebo popelavě šedé, v horku chvěly.



Jednou takovou uličkou spěchal americký turista, rudý jako roštěnka, ztracený v bludišti titěrných dlážděných průchodů sotva širších než jeho ramena. Jen se z něj lilo, pot mu promáčel bavlněnou košili s krátkým rukávem – a lehké sáčko, které měl hozené přes rameno, mu připadalo jako deka. Za ním v nevhodných sandálech s vysokým podpatkem žalostně klopýtala jeho žena.



KvintetNáš starý kronikář u toho osobně nebyl, ale tvrdí, že o tom slyšel z mnoha zdrojů. Když tři mladé sestry uslyšely, jak dav přichází, hodily si přes hlavy rozervané deky a utíkaly do bezpečí. Kateřina zůstala. Dav vtrhl dovnitř, zbil muže, ženy a děti, které tam našel, a pak je hnal až za městské hradby, ať si žijí nebo zemřou v hladem trýzněném kraji.
Nejhůře ale jejich vztek dopadl na samotnou Kateřinu. Byla téměř jistě panna, ale oni ji drželi a mnohokrát znásilnili. Jistě mezi nimi byli i vojáci biskupovy stráže. A když s ní skončili, ukřižovali ji na trámových dveřích na konci dvora. Tam konečně zemřela.

*


Celkově mě kniha povídek moc nenadchla. Nebyla moc vyvážená, i když se mi třeba zalíbil příběh ze Seiny, či Šumící vánek. Největší záběr je totiž zaměřen na příběh a vyprávění. Do pozadí jde vývoj postav, který poslední dobou rád vyhledávám. Ale od toho tu povídky asi moc nejsou.

Autor recenze: Josef Němec