Oceněné knihy

Goncourtova cena

Redakce (13.08.2010)
Goncourtova cena Goncourtova cena

Goncourtova cena je nejvýznamnější francouzská literární cena. Vznikla na základě závěti Edmonda de Goncourta, v níž ustanovil zřízení desetičlenné akademie (l’Académie Goncourt), která od roku 1903 každoročně vybírá nejvýznamnější román francouzské literatury. Cena je vyhlašována v pařížské restauraci Drouant po skončení oběda členů akademie, kteří zde doživotně vlastní příbor. Hodnotící porota pracuje ve složení devíti spisovatelů a jednoho recenzenta. Každý literát dostává cenu maximálně jednou za život. Jedinou výjimkou je autor Romain Gery, který ocenění obdržel za knihu Les racines du ciel (1956) a podruhé pod pseudonymem Émile Ajar za La vie devant soi (1975). Finanční odměna je zanedbatelná. K roku 2009 činila 10 €. Přesto díky prestižnosti ocenění zajišťuje laureátovi zvýšení prodejnosti svých děl.

2006 – Jonathan Littell: Laskavé bohyně

Vyprávění přesvědčeného nacisty a důstojníka SS Maximiliena Aueho nás provede několika různými dějišti druhé světové války, na frontu, do okupovaných oblastí i do zázemí. Text je koncipován jako Aueho fiktivní memoáry sepsané dlouho po válce; Aue se v nich neobhajuje, nýbrž se snaží po svém vysvětlit, jak a proč funguje jedno malé kolečko v příšerné smrtící mašinérii.

Za svůj monumentální exkurz do duše malé ryby mezi válečnými zločinci (nebo jen obyčejného člověka ve vleku doby?) získal Jonathan Littell r. 2006 Velkou cenu Francouzské akademie a prestižní Goncourtovu cenu.

ODEON 2008




2007 – Gilles Leroy: Alabama song

Románová biografie o vztahu velkého amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda a Zeldy Sayrové se odehrává od jejich seznámení v Alabamě roku 1918 až po Zeldinu smrt - uhořela v psychiatrické léčebně roku 1943, tři roky po Scottově smrti. Tihle dva založili a tvořili "ztracenou generaci" 20. let, éru jazzu, alkoholu, sexu a drog.

Fascinující příběh zničujícího i mimořádně naplněného vztahu viděný ženskýma očima.

ODEON 2009