Recenze

Historická mysteria podle V(andenberga) a W(ilhelma)

Redakce (13.08.2010)
Historická mysteria podle V(andenberga) a W(ilhelma) Historická mysteria podle V(andenberga) a W(ilhelma)

Dan Brown nebyl zdaleka prvním autorem napínavého čtiva, kterého upoutaly reálné i domnělé tajnosti Vatikánu, reálné i domnělé tajnosti organizace zvané katolická církev. Už dávno před Šifrou mistra Leonarda vzrušovaly čtenáře romány Philippa Vandenberga s výmluvnými názvy Sixtinské spiknutí, Páté evangelium či Akta Golgota.



I díky nim se někdejší žák církevní školy stal jedním z nejpopulárnějších německých spisovatelů. Týdeník Stern ho dokonce svého času kvůli těmto knihám nazval otcem vatikánského thrilleru. Vandenbergův autorský záběr je sice daleko širší, ale k tématu temných stránek působení církevní hierarchie se rád vrací. Nejnověji v románu Osmý hřích, který téměř vzápětí po německém vydání uvádí na český trh Knižní klub (v překladu Zlaty Kufnerové). Autor svůj román dokonce představí za pár dnů v Praze, na veletrhu Svět knihy. (Beseda s ním se koná v sobotu 16. května ve Velkém sále Průmyslového paláce. O hodinu později začne na stánku L 101 podepisovat své knihy.)

Vedle novinky ovšem nyní sáhl Knižní klub i po Vandenbergově letitém bestselleru Zapomenutý faraon. V novém překladu Ivy Daňkové před čtenáři ožívají děje snad největšího dobrodružství světové archeologie, objevu hrobky faraona Tutanchamona, ke kterému došlo v listopadu 1922. Egyptské téma má Vandenberg ve stejné oblibě jako vatikánské. V tomto případě se ho ovšem nezmocňuje jako fantazírující romanopisec, ale jako umný autor literatury faktu. Popravdě, tato role mu sluší přinejmenším stejně dobře, jako role snovače příběhů. Reálným hrdinou Zapomenutého faraona je objevitel Tutanchamonovy hrobky Howard Carter. Díky jeho objevu zájem o starý Egypt v meziválečném období ožil – a trvá vlastně dodnes. Vandenberg při psaní využil nejen dokumenty z archivů v Káhiře a Oxfordu, ale i svědectví posledních očitých svědků události. Výsledkem je kniha, která se čte se stejně zatajeným dechem jako lecjaká napínavá smyšlenka.

V pomyslných Vandenbergových stopách kráčejí mnozí. Na německé literární scéně se tímto směrem vydal například Andreas Wilhelm, který do podoby dobrodružného románu přetavuje tradovaná mysteria dávných časů a kultur. Stvořil za tím účelem badatelský tandem složený z anglického historika a francouzského amatérského archeologa. Oba jsou obdařeni nejen znalostmi, ale i dobrodružnou povahou. Zatímco v prvním příběhu nazvaném Projekt Babylon zamířili do mýty opředené jeskyně na jihu Francie, ve druhém (Projekt Sakkára, česky Knižní klub, přeložil Rudolf Řežábek) se vydávají do Egypta, aby na základě papyru zcizeného z Tutanchamonovy hrobky pátrali po desce Tabula smaragdina, na níž je údajně zaznamenána veškerá starobylá moudrost světa. Pochopitelně nejsou sami, kdo má o desku zájem. Wilhelm podobně jako Vandenberg ve svých románech mísí reálná fakta (jsou shrnuta v doslovu) s fantazií. Autorovy internetové stránky už ohlašují třetí část série – nazvanou Projekt Atlantida.

Autor: Ivan Matějka
Zdroj: Ústecký deník str. 21 Kultura & názory, 13.5.2009