Před 25 lety zemřel Eduard Petiška

Redakce (13.06.2012)
Před 25 lety zemřel Eduard Petiška Před 25 lety zemřel Eduard Petiška

Mnozí jej mají v paměti uloženého jako autora dětských knih – ať už šlo o Martínkovu čítanku, Pohádkového dědečka, či texty k raným příběhům o zřejmě nejoblíbenějším hmyzožravci v českých literárních dějinách. Tedy Jak krtek ke kalhotkám přišel či Krtek a autíčko. Eduard Petiška, od jehož náhlého úmrtí uplynulo minulý týden přesně čtvrtstoletí, ale zdaleka nebyl jen dětským autorem. Ve své bohaté literární kariéře využíval i toho, že kromě češtiny byla jeho rodnou řečí též němčina. Díky této dispozici podpořené studiem germanistiky se tak stal i překladatelem z němčiny – do jeho hledáčku se dostala díla autorů, jako byli Goethe, Heinrich Heine či Günter Grass. Jeho literární schopnosti byly ale mnohem pestřejší, proslul také jako dramatik, esejista a editor různých povídkářských sbírek.

Jeho patrně nejznámější knížkou nicméně zůstávají Staré řecké báje a pověsti, převyprávěné příběhy z řecké mytologie původně vydané v roce 1958 a postupně ještě rozšířené. Ostatně tvorba pro děti a mládež, kam zapadá i tato knížka, byla (nejen) pro Eduarda Petišku únikem před nastupující totalitou.

A k úspěchu jeho knížek – tedy zvláště těch pro děti – přispěla i jeho spolupráce s taktéž oblíbenými ilustrátory. Ať už šlo o Zdeňka Milera u „krtkovských“ knížek, či Helenu Zmatlíkovou, proslulou mimo jiné osobitým zpodobněním postav překladů knih Astrid Lindgrenové.

Eduard Petiška, narozený v Praze roku 1924, ale neměl pouze literární nadání. Od svých předků – a zvláště matky Adeline Winandtové – zdědil i hudební sluch. A nebýt nacistické okupace, zúročil by úspěšně složené zkoušky na konzervatoř asi i jinak než prací soustružníka.

Nástup komunistů k moci v únoru 1948 pak zase překazil jeho jiné ambice – natáčení „filmových básní“ s Konstantinem Bieblem. Zemřel 6. června roku 1987 během pravidelného léčebného pobytu v Mariánských Lázních.


13.6.2012  Lidové noviny