Recenze

Výborná kniha o boji za svobodu i o její ztrátě

Redakce (08.10.2010)
Výborná kniha o boji za svobodu i o její ztrátě Výborná kniha o boji za svobodu i o její ztrátě

Jiří Šulc umí psát thrillery. Dokazuje to i jeho nový román Mosty do Tel Avivu o československé pomoci Židům a únoru 1948

Datum: 4. červenec 1946. Místo: město Kielce, Polsko. Předmět: poslední velký pogrom v Evropě.
Tak nějak by mohlo vypadat stručné slovníkové heslo o skutečné události, jíž Jiří Šulc začíná román Mosty do Tel Avivu. Mladičká Hadasa Leviová přežila Osvětim. Teď je znovu svědkem toho, jak v Polsku umírají Židé – a tentokrát nikoli z nacistické vůle. Desetitisíce lidí, kteří stejně jako ona unikli plynovým komorám, jsou opět na útěku. Chtěli by do Palestiny. Jenže...

Bílá kniha a její kvóty

Hadasa a její souputníci jsou fiktivní stejně jako agenti komunistické i britské tajné služby. Ale podobně jako ve svém ceněném a výtečném debutu Dva proti říši o atentátu na Heydricha zaplnil Šulc Mosty do Tel Avivu i skutečnými osobami. A každé jméno je pojem – tu v dobrém, tu ve zlém. Mladý pilot (a pozdější izraelský prezident) Ezer Weizman, první izraelský velvyslanec v Československu Ehud Avriel, Jan Masaryk. Na druhé straně ti, kteří připravují komunistický puč v únoru 1948: Klement Gottwald či Rudolf Slánský. (Nelze se trpce nepousmát při scéně, kdy se Slánský rozčiluje, že pomnichovský premiér Rudolf Beran nedostal provaz, ale jen dvacet let vězení, a netuší, že na tom provaze bude o pět let později z rozhodnutí svých soudruhů viset sám.) A někde mezi nimi prezident Beneš, vylíčený ne právě milosrdně, leč objektivně.
Má-li tato mnohovrstevnatá kniha o dvou zemích – té, která se právě vzdává své svobody, a té, která je rozhodnutá za ni bojovat a získala ji – hlavního hrdinu, je jím jednoznačně tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk. Muž, který se zasadil o otevření přechodu u Náchoda, aby ty tisíce Židů utíkajících po pogromu z Polska měly šanci dostat se do země zaslíbené. Přes další tábory a přes odpor Britů (Palestina byla jejich mandátním územím), kteří se drželi své předválečné Bílé knihy a povolovali příjezd jen několika stovkám měsíčně. Muž, díky kterému Československo dodalo navzdory zbrojnímu embargu OSN Židům čelícím obrovské přesile zbraně – samozřejmě se souhlasem Stalina, který byl sice antisemita, ale věřil, že v Palestině by mohl vzniknout komunistický židovský stát. (Zrodu Izraele a soustředěného útoku jeho sousedů se jižMasaryk nedožil.) A také muž, kterého tentýž Stalin hluboce ponížil, když přinutil Československo odmítnout Marshallův plán. A který si uvědomuje, že vše, pro co žil, se nenávratně ztrácí. Jak píše Šulc o jeho setkání s Avrielem: „... starý muž reprezentující ve své zemimizející hodnoty minulosti se povzbudivě usmál na mladého muže, který se právě chystal tytéž hodnoty začít se svým národem budovat.“
Otázku, zda Masaryk spáchal sebevraždu, nebo zda ho zavraždili komunisté, nechává autor otevřenou. „Ať už ho z toho okna někdo vyhodil, nebo ho k tomu dohnali tím, co se děje... Copak na tom záleží?“ konstatuje neortodoxní člen komunistické kontrarozvědky Sýkora.

Exodus po česku? Ani ne

Je celkem logické, že se čtenář neubrání pokušení porovnat Šulcův titul se světově proslulým románem Leona Urise Exodus, ale měl by se tomu vyhnout. Především: Uris napsal román par excellence, Šulc výborný románový thriller, který formálně snese srovnání se západní špičkou tohoto žánru. Krátké kapitoly, rychlé střídání situací, psychologicky věrohodné postavy bez zbytečných popisů, akční scény jedna za druhou, výborné dialogy. Možná nejdůležitější pro nás je dramatický popis přípravy a průběhu únorového puče, jaký dosud v české beletrii nemá obdoby.
Přesto oba romány spojuje něco víc než téma. Co, to nejlépe vyjadřuje citát z Goethova Fausta v závěru Mostů do Tel Avivu: „... jen pak jsi hoden svobody a žití, když rveš se o ně den co den.“

Mosty do Tel Avivu Jiří Šulc Knižní klub, 558 stran, cena 299 korun

6.10.2010  Mladá fronta DNES  str. 6  Kultura, Alena Slezáková