Rozhovory

„Psaní jednotlivce je složité a dosti nudné,“ říkají Erik Axl Sund.

Léto máme v plném proudu, a tak není od věci občas se zchladit nějakou tou severskou krimi. Jedna z nich nás čeká v srpnu, kdy má v Knižním klubu vyjít poslední část příběhu o Vraní dívce pod názvem Pýthiiny rady.

Romeo a Julie ve 21. století

Veronika Kubařová s Matoušem Rumlem si spolu v Divadle v Celetné už zahráli Julii a Romea. Teď věnovali svůj hlas jiným tragickým milencům, jejichž láska vyrůstá ve stínu zákeřné choroby, při čem však hrdinové neztrácejí smysl pro humor ‒ v audioknize HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY od amerického spisovatele Johna Greena.

Anders de la Motte: „Děsí mě, když se věci v mých knihách stávají skutečností!“

Vysokého sympaťáka Anderse de la Motte jsem osobně potkal na loňském veletrhu Svět knihy, kde jsme ve stánku Knižního klubu strávili příjemných pár hodin povídáním nejen o knihách, ale třeba taky o seriálech (Anders miluje Hru o trůny a pravidelně sleduje i House of Cards nebo Fargo).

Apoštol přiměřené nerovnosti - francouzský ekonom Thomas Piketty

Rozhovor s Thomasem Pikettym - autorem patrně nejvlivnější ekonomické knihy za poslední dekádu - Kapitál v 21. století (Universum). Kdyby ke zbohatnutí stačily nízké veřejné výdaje, bylo by Rumunsko a Bulharsko bohatší než Švédsko a Dánsko, míní zastánce progresivního zdanění dědictví a majetku, francouzský ekonom Thomas Piketty. Jak říkají zlé jazyky, je Pikettyho skoro sedmisetstránkový magnum opus Kapitál v 21. století zdaleka nejprodávanější knihou o ekonomické historii, kterou skoro nikdo nedočetl do konce. Připusťme, že to není snadné čtení, ale musíte obdivovat tu ohromnou schopnost autora zpracovávat tuny historických údajů a interpretovat minulost - a velmi často v Kapitálu najdete důkazy opravdu bystré a nekonvenční mysli. Jediné jméno, které vás napadne, když hledáte nejbližší paralelu moderního zpracování tématu „historie kapitalismu“, je britský historik a celoživotní marxista, před pár lety zesnulý Eric Hobsbawm. Jeho trilogie se sice lépe čte, ale zase u něj mnohem více než u Pikettyho narážíte na problém „co si počít se současností a budoucností“. Thomas Piketty nemá s komunistickou ideologií, natož pak s „reálným socialismem“ slitování a zůstává na poli tržní ekonomiky a pluralitní demokracie. Jakkoli s Pikettyho doporučeními k odstranění nerovnosti nemusíte souhlasit a mnoha akademickým recenzentům připadala „prakticky neproveditelná“, představuje přehled, s jakým Piketty zvládl minulost kapitálu, jednoduše fascinující pramen poznání. Už z tohoto důvodu je to takřka povinné čtení. „De rigueur,“ říkají Francouzi - a v tomhle je poslechněte.

„Hanu Benešovou žádná první dáma nepředčila. Nejblíž byla Olga Havlová,“ říká Petr Zídek

Jméno Petra Zídka zná každý, kdo se alespoň trochu zajímá o českou historii. Novinář Lidových novin upoutal svou knihou medailonků Třiatřicet manželek našich premiérů i profily prvorepublikových novinářů v titulu Osobnosti Lidových novin. Jeho poslední kniha mapuje život Hany Benešové, manželky našeho druhého prezidenta.

Emma Riedová: „Píšu to, co bych ráda četla.“

Už během střední školy psala povídky. Pak už coby mladá koncipientka po večerech sepsala příběh krásné Markéty z Březové, která se navzdory všem intrikám stane špionkou Jana Lucemburského. Sympatická rusovláska Emma Riedová na veletrhu Svět knihy představila svůj historický román Královské intriky. A nám se podařilo s ní udělat krátký rozhovor.

Rozhovor s Táňou Keleovou-Vasilkovou

Uvidím, zda z rodičovství vyjdu nakonec jako muž, nebo žena

Syna Čeňka nazývá ve svém blogu Fotrův deník láskyplně sígr nebo satan a čas od času si chodí přeměřit babybox, zda se do něj Čeněk ještě vejde. Teď Dominik Landsman chystá druhou knihu a jeho blog soutěžil o cenu Magnesia Litera.

Shane Kuhn: Příručka stážisty mi zachránila život

„Ještě určitě napíšu mnoho dalších knih, ale tahle mi zachránila život,“ řekl v jednom rozhovoru Shane Kuhn o svém literárním debutu Jak zabít svého šéfa: Příručka stážisty.

U nás nic nezůstává pod stolem

Nizozemský spisovatel Peter Buwalda: "Z některých současných románů mám stejný pocit jako z výstav konceptuálního umění: že by se k nim hodil návod." Oceňovaná prvotina Bonita Avenue (přeložila Jana Pellarová, Odeon 2013) nizozemského autora Petera Buwaldy (1971) je oproti tomu báječně neexperimentální, živý, čtivý a inteligentní opus o rodinné tragédii, který mluví sám za sebe.