Rozhovory

Jako zmoklý papoušek

Kniha Pierra Lemaitra (1951) Na shledanou tam nahoře (přeložil Tomáš Havel, Odeon 2014) se opírá o zdařile vystavěný příběh z první světové války, která spojí dva vojáky touhou vzít si zpět od společnosti to, oč je připravila. Autor za svůj román obdržel v roce 2013 prestižní Goncourtovu cenu. Kromě něj mu nedávno česky vyšla také knížka Alex (přeložila Helena Beguivinová, Kniha Zlín 2014).

Marina Stepnova: O psaní, talentu a víře v zázraky

„Nepíšu ráda, je to těžká, mučivá práce. Dělám to proto, že se cítím zodpovědná za ty schopnosti, které my byly dány nejspíš při narození. Bůh nerozdává dary jen tak. Pokud ti byl dán talent na vyřezávání lžic, vyřezávej lžíce. Nezahálej. Protože někdo ty lžíce potřebuje.“

Skutečný zločinec je čtenář

Francouzský spisovatel Pierre Lemaître je autorem velmi nevšední detektivní série s Camillem Verhoevenem – rtuťovitým komisařem trpasličí postavy, ale velkého charakteru, jehož doplňuje nadmíru vzdělaný kolega Louis (česky vyšel zatím pouze druhý díl s názvem Alex, Kniza Zlín, 2014). Jeho poslední román tematizující společenský chaos spojený s všeobecnou rekonstrukcí utrpěných křivd v období krátce po první světové válce Na shledanou tam nahoře (česky Odeon, 2014) navíc získal nedávno prestižní Goncourtovu cenu. Lemaître je autor, který rád znesnadňuje rozlišení mezi žánry a literárními kategoriemi. Své romány utváří v rámci sofistikované stylistické hry, včetně řady odkazů na jiná umělecká díla – aniž je však zbavuje čtivosti a napětí, které čtenářům téměř nedovolí odtrhnout zrak od letících řádků. Rozhovor, který probíhal během autorovy prosincové návštěvy Prahy, se nesl v hravém, lehce nadneseném tónu.

Nebojím se ničeho

Kdysi po šesti týdnech uprchl ze studií fyziky a oddal se literatuře. Do první knihy se zakousl však až v pozdním věku a nepovolil. Psal pět let a úsilí se vyplatilo, Bonita Avenue vyvolala u čtenářů nadšení. Ti čeští si teď mohou ověřit, nakolik oprávněně. Nizozemského spisovatele Petera Buwaldu zaujalo, že poprvé v historii vědí vnuci o ledasčem včetně sexu víc než jejich dědové, a postavil na tom svůj příběh vzestupu a krutého pádu Siema Sigeria, skvělého matematika, rektora, ministra školství. O tom, jak kniha vznikala, vyprávěl při své nedávné návštěvě Prahy.

Novinky v životě Klárky

Klára Janečková je úspěšná česká spisovatelka, která se narodila v roce 1979 ve Valašském Meziříčí. V roce 2009 dokončila své studium psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci a získala titul PhDr. Nyní žije v Bystřici pod Hostýnem, kde pracuje jako školní psycholožka na zdejší základní škole. Profesionálnímu psaní se začala věnovat v roce 2002. Od té doby má již na svém kontě devět knih, přičemž její knihy si našly početné „publikum“. A co je u české spisovatelky nového? Zeptali jsme se jí osobně …

Máme příliš prvních světových válek

S francouzským spisovatelem Pierrem Lemaitrem o jeho nespokojenosti s tím, jak si Evropa připomíná sté výročí vypuknutí Velké války.

Láďa Hruška: Vaří knedlíčky z PAŠTIKY!

O Vánocích kapra nejí, protože má hrůzu z kostí. Když jsme Láďu Hrušku požádali o štědrovečerní menu podle jeho gusta, překvapil nás asi nejvíc játrovými knedlíčky z paštiky. Chutnaly skvěle!

100 dní štěstí - ROZHOVOR S AUTOREM

Hořce úsměvný román 100 dní štěstí je o lásce, chlapském přátelství, slunné Itálii a skvělé italské kuchyni. Rozesměje vás i hluboce dojme, jako byste sledovali skvělý film!

Martina Winkelhoferová

Chybí nám šlechtická soudržnost a také pocit, že všichni jsme součástí velké rodiny. - Říká rakouská historička Martina Winkelhoferová v exkluzivním rozhovoru pro čtenáře Xantypy. Češi jsou prý jedni z nejranějších ptáčat v celé Evropě. Zřejmě se jedná o dědictví po Františku Josefovi 1. Císař pán totiž vstával už v půl čtvrté! Co dalšího z jeho doby přežilo do našich dnů? Čím může být habsburský dvůr inspirativní pro současné „panovníky"? Jak se žilo šlechtičnám a k čemu šlechtictví zavazuje? To jsou otázky, kterými se Martina Winkelhoferová zabývá. Její knihy „historie všedního dne" císařského dvora doby Františka Josefa 1. viribus unitis a ŠLECHTICTVÍ zavazuje vyšly i česky. V záři přijela do České republiky na pozvání Asociace majitelů hradů a zámků a pana Milana Svobody, který je iniciátorem projektu Mosty mezi hrady a zámky.

Estébákům jsem zamával

Jeden z nejprodávanějších spisovatelů současnosti FREDERICK FORSYTH vzpomíná na Prahu šedesátých let, kde pracoval jako korespondent Reuters. Ze svých novinářských zvyklostí neslevil, kvůli poslední knize se třeba vydal do válkou zpustošeného Somálska, aby mohl popsat tamní extremismus. S anglickým spisovatelem Frederickem Forsythem se setkávám v londýnském hotelu Danubius. Šestasedmdesátiletý autor politických thrillerů loni vydal knihu Seznam smrti, ve které brilantně popisuje islámský extremismus a jeho práci s internetem. Vzhledem k současné hrozbě Islámského státu je opět děsivě aktuální. Během více než hodinového posezení hravě dokazuje, jak poutavý vypravěč umí být. A stejně jako v knihách mě zahrnuje fakty, která by vydala na několik rozhovorů – o islámu, Somálsku, východní Ukrajině i Praze 60. let. Zaváhá vlastně jen jednou, když si není jistý, zda za jeho působení v ČSSR byl prezidentem Svoboda, nebo Novotný.